Praktické info

Praktické informace o jachtingu


Jistě by se našlo k plavbě na jachtě spoustu otázek: Jak je velká? Jak se tam vejdeme? Co s sebou? Co a jak se vaří a jí? Kdy se pluje, kdy se kotví? Houpe to? A co mořská nemoc? Co se na lodi za plavby „dělá“? ...

Pokusím se Vám některé z nich odpovědět...

 

 

Co sebou:

Při balení je potřeba zohlednit dva důležité faktory (myšleno především v jarních a podzimních turnusech):

  1. během doby, co budeme na jachtě, se může vystřídat opravdu velmi odlišné počasí. Od jasného, slunečného počasí s teplotami nad 30°C, po zatažené, deštivé a větrné počasí s teplotami pod 10°C. Na oboje (či kombinaci) je potřeba být připraven.

  2. auta, kterými se obvykle k moři dopravujeme, a i jachta, mají přece jen určité omezené úložné prostory.

 

Občas také nějaká ta věc skončí jako dar mořským bohům, proto je vhodné některé věci brát 2x (sluneční brýle, plavky)

Určitě se hodí teplé nepromokavé oblečení včetně čepice, když je totiž opravdu ošklivo, houpání lodi Vám neumožní se schovat v podpalubí.

Na slunečné počasí to zas chce sluneční brýle, opalovací krém, kšiltovku (lépe šátek!), plavky ...

 

 

Jídlo:

I když je jachta vybavená kuchyňkou, je nepraktické a nepohodlné, aby si každý vařil sám. Dříve jsme používali osvědčený způsob, kdy každý den měla konkrétní dvojice službu na vaření a věci kolem vaření. Služby byly spravedlivě rozděleny, aby nikdo nebyl znevýhodněn.
Služba spočívala v obstarání (nákup i vaření) jídla pro celou posádku na daný den. Tedy: bohatá snídaně, svačina během plavby, hlavní jídlo po zakotvení, pamlsky navečer. Abychom každý den nejedli špagety, dohodne se buď na společné schůzce před vyplutím, či jinou formou, konkrétní jídelníček. Také je samozřejmě možno uplatnit jakýkoliv jiný systém, který povede k pravidelnému naplnění žaludků,  nebo se dá i stravovat v příbřežních restaurací (obvykle poměrně drahé).
Pokud se použije výše popsaný systém střídání služeb, tak z prostředků v lodní pokladně se dělá předem společný nákup základních komodit, jako např.: pytle na odpad, čaj, kafe, sůl, cukr, olej, jar, toaleťák,..tak, aby každá dvojice nemusela nakupovat pro svůj oběd kilovku soli..

Pitná voda v dostatečném množství pro vaření je již na palubě lodi, ve speciálních tancích k tomu určených. Pro pití vody "naostro" doporučuji spíše nakoupit balenou vodu v PETlahvích, a to v dostatečném množství, zejména v letních měsících se často podceňuje pitný režim! Dnes povětšinou nakupujeme proviant společně a o službách neslužbách se dohodneme na lodi. Funguje to bez problémů také.

Během plavby samozřejmě lze dokoupit základní potraviny, pečivo, zeleninu, ryby...

Kuchyňky v charterovaných lodí bývají solidně vybaveny (plynový sporák a trouba, lednice, základní kuchyňské a jídelní nádobí), to co obvykle chybí, už víme a bereme sebou. Kdo neví, co chybí, tak zde pár tipů: ..pařák na knedle, česnekovač, ostrý nůž, brousek, párátka, utěrky, ubrousky, naběračka špagetovka, otvírák na konzervy a lahve, teflonová pánvička.

 

 

Jak to v jachtě vypadá:

První reakce bývají různé: např. "Jéé, ta je krásná a veliká" ale taky  „Jak se tam můžem vejít??“, odpověď je jednoduchá – není pro každého připraven hiltonský apartmán, nicméně při troše skromnosti se vejdou všici bez problémů.

Jachty charterových společností jsou vcelku pohodlné a do značné míry luxusní, plné „vychytávek“ a nabízí dostatek prostoru pro „bydlení“ i uložení zásob a osobních věcí. Představu o tom, jak to v jachtě vypadá, můžete získat v podsekci galerie nebo historie plaveb .

V každé jachtě je tzv. salón (hlavní místnost), kde je umístěn i kuchyňský kout a kapitánský stolek. Salón nabízí dost prostoru pro posezení celé posádky, zároveň zpravidla slouží zároveň jako ložnice pro 1-2 členy posádky. Dál je jachta vybavena malou koupelnou se sprchou a WC, dále samostatné kajuty, zpravidla vždy pro dvě osoby. V zadní části jachty se nachází kokpit, otevřený prostor, odkud se loď řídí a kam se během dne nebo za teplých večerů vejde celá posádka.

V přístavu, marině, je jachta napojena na 22OV, je tedy možno dobíjet. Za plavby je k dispozici  autozapalovač a přenosný měnič napětí 12/220 V.

 
Jak probíhá život na lodi:

Především jachta není dopravní prostředek, který dopraví posádku co nejrychleji z místa na místo. Na jachtu se jezdí právě kvůli

plavbě na jachtě. Ale samozřejmě na návštěvy pěkných míst se dostane taky.

Typický den na jachtě vypadá přibližně následovně:

Ráno se vstává v podstatě podle libosti, ale prospat dovolenou na moři je škoda, takže dejme tomu, že snídaně je do 9:00 :-). Služba (konkrétní dvojice na konkrétní den) tedy vstane tak, aby ji stihla připravit. Po snídani se uklidí tak, aby při prvním náklonu neskončilo všechno na podlaze a může se vyrazit. Nocuje-li se v přístavu či maríně, je ráno samozřejmě možné si prohlídnout okolí, nakoupit ... Pokud během dne fouká, pluje se zásadně na plachty, motor se používá při vyplutí, vplouvání do přístavu, kotvení a bezvětří. Během plavby má každý možnost se chopit kormidla a pod dohledem zkusit loď řídit. Některé úkony (obrátka v silnějším větru, manipulace s plachtami, manévry při kotvení,..) vyžadují součinnost celé posádky. Jinak je na lodi podle situace „volná“ zábava (opalování, kecání, jídlo a pití, hraní, koupání, kochání okolím ...). Jen služba se kromě toho stará o dostatek jídla a pití.

Cíl plavby se určuje vždy společnou dohodou, při které se bere v potaz atraktivita eventualního cíle, počasí, vítr, možnosti lodi a posádky, potřeby doplnění vody a elektriky, možnosti kotvení, tak jak již psáno v úvodu tohoto webu...

Někdy se během dne zakotví na nějakém zajímavém místě, kvůli prohlídce okolí nebo koupání. Většinou se ale pluje až do večerního kotvení a nezřídka se realizuje i oblíbená noční plavba.

Pokud se kotví, tak pokud možno za světla, po zakotvení uvaří služba večeři a po ní je opět „volno“ podle toho, kde se kotví. Večer se pak posedí s kytarou a s pivkem, ..a nebo hry (vždy je na palubě hromada her, od klasických karet přes Osadníky, Aktivity, Krávy, Černé historky, po Modré kostky, přísloví...),odpočinek, knížka.

Při kapitánském kurzu samozřejmě program vypadá poněkud jinak!!

 


Kotvení:

Způsobů kotvení je víc, každý má své + a -

Na divoko, kdy se prostě v nějaké vhodné zátoce "vyhodí kotva"

+ romantika, klid, bez poplatku

- nejisté kotvení v případě horšího počasí, nemožnost doplnění vody a dobití elektriky, dostupnost břehu jen pomocí nafukovacího člunu, držení nočních hlídek

Na bójce, kdy se jachta vyváže u bójky k tomu určené

+ o něco jistější kotvení, klid, společnost ostatních jachet, romantika

- menší poplatek, nemožnost doplnění vody a dobití elektriky, dostupnost břehu jen pomocí nafukovacího člunu, držení nočních hlídek

U městského mola, kdy jachta vyváže k přístavnímu molu nějakého městečka (kde jsou k tomu podmínky)

+ jistější kotvení (podle konkrétní situace), možnost doplnění vody a elektriky (většinou), přímý přístup na břeh, možnost pohodlné prohlídky okolí, zjištění informací o počasí (někdy), možnost nákupu, večerní život v přístavu

- poplatek, ruch i v noci, menší soukromí

V jachtařské marině, kdy se zakotví v přístavu určeném přímo pro jachty

+ jisté kotvení, doplnění vody a elektriky, nákup, info o počasí, přímý přístup na břeh, prohlídka okolí a jachet, „přístavní jachtařský život“, sprchy a další komfort,

- vyšší poplatek (cca 1-2 tis. Kč), ruch, menší soukromí

 

 

 
Doprava:

Pokud jedeme do Chorvatska auty, vyjíždíme obvykle v pátek v podvečer, kolem půlnoci opouštíme republiku. Na konci Rakouska stíháme svítání, a tedy poměrně malebnou krajinou Chorvatska jedeme za světla. Na místě býváme dopoledne.

Zpět do ČR vyjíždíme následující sobotu před polednem, eventualně už v pátek večer po předání lodi.

Cestou se doporučuje dostatek zastávek na odpočinek, svačinku, kafíčko a protažení.

Info o poplatcích za projetí Slovinskem a vykutálená objížďka pro nemajetné ..zde. Na chorvatských mýtnicích lze platit kunami, eury, nebo nejlépe bankovní kartou (přepočet aktuálním středním kurzem a bez poplatku). Stejně tak je dobré platit kartou na chorvatských čerpacích stanicích. Čerpaček je po cestě hodně, benzín stojí cca stejně tolik jak v ČR.

Zvlášť na noční část cesty, kdy většina posádky spí, se hodí mít po ruce nějaké teplejší přioblečení.

Bezpečné parkování je pak zajištěno přímo v marině, a to placené (cca 35 a více eur),..anebo zadara mimo marinu.

Do některých marin (např. ve Splitu, odkud obvykle vyplouváme) se dá dostat pohodlně i busem (např. se společností Jadranexpres za cenu obousměrné jízdenky cca 2.200,- Kč), nebo vlakem, oboje zastavuje u splitské zátoky, ve které se nachází marina. Pro majetnější připadá v úvahu doprava éroplánem.

 

 

Pojištění:

Na zvážení každého je pak zřízení cestovního pojištění, které vyjde na pár korun na den. Rekreační jachting ještě u několika pojišťoven nepatří mezi činnosti se zvýšeným rizikem a vztahuje se na něj běžné cestovní pojištění.

 

 

Mobil:

V podstatě celou dobu pobytu mimo ČR jsme neustále na signálu. Doporučujeme proto aktivovat roaming a eventuelně zjistit rozdíly v cenách  roamingových partnerů Vašich operátorů. Mobil lze dobít jak v přístavech, kde je loď připojena na 220V nebo během plavby pomocí „autonabíječky“.

Pro potřebu notebookařů je dobré připomenout, že mobilní připojení k internetu funguje ve středomoří celoplošně, obvykle pomalu a draho, dle přenesených dat, v některých marinách se lze připojit zdarma či za menší poplatek přes wifi! Naše loď disponuje také wifi, s omezením dat 1 GB/týden.

 

 

Co mořská nemoc?

Ano existuje :-), a občas u někoho i propukne, i když z praxe mohu potvrdit, že se to stává spíše výjimečně, a jen pokud vás zastihne v první dny plavby horší počasí s rozvlněným mořem, navíc po únavné cestě k moři... U každého se mořská nemoc projevuje jinak intenzivně, někdo vydrží hodně, někdo méně. Způsobují ji rozdílné signály, které dostává mozek z různých receptorů (oči, střední ucho). Její akutní stav se nedá příliš léčit a je potřeba počkat, až si tělo zvykne (den, dva).

Existuje ale pár rad a prostředků. Mezi prostředky patří klasický Kinedryl, homeopatikum Coculline a cestovní žvýkačka Travel-Gum.

Mezi dobré rady patří:  nezdržovat se v podpalubí, sledovat pevný bod (obzor, ostrov), nemít prázdný žaludek, pít, být na čerstvém vzduchu, lehnout si na záda a zavřít oči, zdržovat se tam, kde to nejméně houpe, soustředit mysl na něco jiného, nekoukat skrz dalekohled, při hladu něco malého sníst...

Zvláštní opačný efekt nastává, když si tělo zvykne na houpání, Vy vystoupíte na pevninu a zavřete se v nějaké malé místnosti ... Poznáte.

TOPlist
Mapa stránek